Občas si vyrazím s kamarádkou na kávu nebo nějaký drink či zákusek. Nejraději mám café Louvre na národní třídě, ovšem někdy si čas žádá rychlejší občerstvení, tedy FastFood. Nedávno jsem se sešla se svou kamarádkou, po tom co skončila ve škole, na Václavském náměstí a chtěly jsme zajít někam na rychlé jídlo. V zápalu konverzace jsme si uvědomily, že jsme prošly celé náměstí až dolů a prošvihly tak všechny restaurace. Zkrátka když už se dvě ženské dají do konverzace, nejde to zastavit. Došly jsme do ulice na Příkopě a zabočily do první "restaurace". Bohužel se nám toto neuvážené rozhodnutí vymstilo. Obě jsme si objednaly a čekaly, než nám jídlo připraví. Já jsem platila jako druhá asi 130 korun, dala jsem chlapci u pokladny tisícovku a on mi vrátil, bohužel jsem si vrácené peníze ihned nepřepočítala. Po nějakých pěti minutách co jsem přemýšlela nad novou kabelkou, jsem si uvědomila, že mám u sebe nějak málo a že jsem přeci za jeden sendvič a malý sorbet nemohla zaplatit 430 korun. Zkontrolovala jsem obsah peněženky a nečekaně mi scházelo 300 korun.
Po konzultaci mého zděšení s kamarádkou jsem se ihned vrátila k pokladně a sdělila svůj problém zaměstnanci. Až poté, co jsem si postěžovala, mi chlapec dal účet. Zpoždění s účtem bylo možná i záměrné. Poslal mne sednout s tím, že zkontroluje kasu. Po minutě přišel, že má v kase přebytek pouze dvě stě korun a že mi peníze musely spadnout, nebo naznačil, že jsem si snad dovolila tuto situaci vymyslet. Po tomto, zcela ohromujícím, pohoršení jsem mu vyčetla, že asi neumí počítat a že chci své peníze zpět načež mi odvětil tím, že on je tu vedoucí, což nejspíš znamená, že počítat umí. K tomu všemu ještě dodal, že není povinen mi mé peníze vracet. Nechala jsem si zavolat manažera, který mi ovšem nijak valně nepomohl. Dozvěděla jsem se najednou, že v kase není žádný přebytek a kamery mi neukáže, jen policii. Tak jsem ji zavolala.
Po hodině čekání na státní příslušníky jsem jim vše převyprávěla, zapsali si osobní údaje a vyslechli jak mě, tak manažera. Po deseti minutách mi bylo řečeno, že na kamerách nic neuvidí a není v jejich zájmu, aby mi peníze vrátili, ale že mohu podat trestní oznámení neboť je možné, že byl spáchán přestupek, ovšem ani to neznamená, že peníze dostanu zpět. Na to vše jsem jim odpověděla, že mi nejde ani tak o peníze, jako o princip, že nějaký drzý pokladní se tu bude vytahovat, že je vedoucí ve fastfoodu a vysmívat se, když mě jasně okradl.
Po dvou hodinách tohoto směšného incidentu, kdy jsem vlastně ničeho nedosáhla jsem už měla všeho dost a šla si zlepšit náladu koupí nové kabelky. Tak prostě bude mít pan "vedoucí" o tři stovky lepší den, není přece jen krásný ten pocit, když pomůžete sociálně slabším?
Komentáře
Okomentovat