Nejsem na to úplně pyšná, ale musím se přiznat, že Českou Republiku nesnáším, spíše Čechy jako takové...
Myslím na to snad pořád a je to čím dál horší, je mi jasné, že hodně lidí mne bude kritizovat, ale upřímně je mi to úplně jedno. Tahle země jde čím dal víc ke dnu a já toho rozhodně nehodlám být součástí. Co pro mne tato země udělala tak úžasného a úctyhodného kromě toho, co dělá každá země pro své obyvatele i jiné... A co udělala proto, aby se náš národ měl lépe a nepotýkal se s nálepkou "odpad světa"? Když nepočítám historii starou témeř sedmdesát let a více, nemám pocit, že by si tato země zasloužila lepší mínění. Tuhle zemi každý lituje nebo obdivuje jen díky její historii a díky lidem, kteří v té době žili, ale dnes už tomu tak dávno není. Říkám to pořád a stojím si za tím... Stydím se za to, ze jsem Češkou v této době!
Dnes jsem například seděla na terase, pila kávu a kouřila své borůvkové "kamelky" a říkala si, že pokud zůstanu v téhle zemi plné ignorantů a pesimistů, tak tady budu pomalu umírat s čím dál horším postojem k lidem a životu.
Je jasné, že Čech občas není spokojen v Čechách tak, jako Američan občas není spokojen v Americe, ale věřím, že já jako Češka mohu být spokojená jako obyvatelka USA, Švýcarska či Španělska. Mám pár kamarádů co žijí v zahraničí, teď nově velice dobrou kamarádku Adélu a vím, ze jsou tam šťastnější, plní života a optimismu, chodí se procházet na pláže, mají krásná bydlení a to je přesně život pro mě. Nechci luxusní barák v New Yorku, drahé velké auto a bohatého manžela. NE! Mám už úžasného přítele, chci malý domeček spojený s exotickou přírodou a klidně si budu jezdit jen na kole! Ale určitě ne v České Republice.
Je to asi divné, ale já mám pocit, že jsem se narodila pro život u moře, kde ve vzduchu cítíte vůni květin, paprsky slunce vám prohřívají tváře a mořská voda vás hladí kolem kotníků zatímco se vám prsty boří do písku. Prostě to v sobě cítím, tady když svítí slunce, tak sedím neustále venku, mám zavřené oči a představuji si, že přímo přede mnou je moře a já sedím na krásné velké pláži a v ruce držím cocktail.
Češi nejsou impulzivní... Když to tak napíšu, tak se skoro žádný Čech nedokáže pozastavit nad krásou stromu, přičichnout ke květině a vychutnat si ty pocity aniž by si neříkali "budu za blázna", "to není normální", "všichni na mě budou blbě koukat"... Ano budou protože jsou to Češi.
Jako bych duší ani nebyla Češka a jsem za to ráda! Teď se jen odstěhovat...
Komentáře
Okomentovat